Lidé používají nejrůznější cesty a zkratky přes cizí pozemky a vůbec neuvažují nad tím, co je opravňuje k tomuto užívání. Vyhrocení nastane, jakmile se vlastníci využívaných pozemků ohradí a brání cizím uživatelům v jejich návyku.
Přesto právní vztahy nabízejí různé možnosti úprav vazeb mezi vlastníky a uživateli. Je na rozhodnutí vlastníka pozemku přistoupin ny nejvýhodnější právní úpravu a pouze v nejkrajnějším případě se obracet na soud a nebo správní orgán.
Jedna z právních úprav vztahů v přístupu ke své nemovitosti přes cizí pozemek je dohoda, uzavřená buď písemnou nedo ústní formou. Forma může být úplatná a nebo bezúplatná. Záleží na dohodě smluvních stran, která z variant jim vyhovuje.
Další forma užívání je výprosa. Především jde o neformální dohodu, kdy vlastník mlčky toleruje využívání svého pozemku, aniž by uzavřel s uživateli nějakou úmluvu, či smlouvu. Při tomto vztahu se především uplatňují dobré sousedské vztahy, kdy
nedochází ke konfliktním situacím. Výprosa přesto může být vlastníkem
kdykoliv jednostranně ukončena a uživateli nezakládá žádné nároky k
užívání pozemku.
Jinou možností je využití práva vázaného na
nemovitost a ne na osobu. Je to tzv. věcné břemeno. Takovéto právo je potom zavazující i pro budoucí vlastníky pozemku. Tento způsob upravuje Občanský zákoník. Věcné břemeno vzniká na základě uzavřené smlouvy mezi stranami a okamžikem zapsání do katastru nemovitostí. Plnění povinností lze v tomto případě vymáhat občanskoprávní cestou a v případě nedohody může o sporu ve věci přístupu rozhodnout soud, nebo v krajním případě správní orgán - vyvlastňovací úřad. Jak již vyplývá ze shora uvedeného, věcné břemeno není závazkovým vztahem k osobám, ale jde o vázané právo k nemovitostem. V takových případech může soud ve prospěch vlastníka resp. majitele nemovitosti zřídit břemeno s přístupem přes cizí pozemek. Tuto variantu lze aplikovat v krajních případech, kdy současné uspořádání pozemků nemá řešení - například při rozčlenění parcely různým vlastníkům na základě dědického řízení. Aby byl zachován přístup k nemovitostem, tak se požadavky na změnu dispozic od žadatalů vyhodnocují samostatně a orgány obce doporučí taková řešení, která nekomplikují místní uspořádání a nevytváří narušení pokojného stavu v dané lokalitě. Složitější situace nastává, když se nejedná o soukromoprávní užívání pozemku, ale na pozemku se nachází komunikace, která v rámci věcného břemene je přesně vymezena jen pro určitý okruh osob a nebo jde o komunikaci obecně užívanou pro neuzavřený okruh osob. Zde se v prvním případě jedná o regulaci soukromého práva a v druhém případě se setkáváme s právem veřejným a to se zákonem o komunikacích.
Autor : Vladimír Brodský, místostarosta MČ Brno-Bystrc
Zdroj : Bystrcké noviny