Čechům bylo bydlení ve vlastním vždy blízké a patříme k zemím, kde tento druh bydlení dominuje. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2008 bydlí ve vlastním bytě nebo domě přibližně 73 procent obyvatel.
Mnoho lidí přemýšlí nad tím, zda při investici do vlastního bydlení upřednostnit koupi bytu nebo raději rodinného domku.
A víte, jaké jsou výsledky tohoto rozhodování s ohledem na celou republiku? Český statistický úřad udává, že ve vlastním domě bydlí 39 procent rodin, necelých 22 procent domácností žije v bytě v osobním vlastnictví, dvanáct procent v družstevních bytech a 23 procent v nájmu.
Necelá čtyři procenta domácností mají k dispozici byt k bezplatnému užívání. Z těchto údajů vyplývá tedy také to, že většina obyvatel země žije v bytech.
Kromě obyvatel České republiky dávají bydlení v bytech přednost ještě obyvatelé dalších devíti států Evropské unie - Itálie, Estonska, Německa, Litvy, Lotyšska, Slovenska, Belgie, Maďarska a Španělska. V ostatních zemích je situace opačná, nejvíce lidí žije v rodinných domech ve Velké Británii.
Kvůli vysokým pořizovacím cenám vlastního bydlení žije necelá čtvrtina českých domácností v nájmu. Toto číslo je poměrně vysoké i díky nízkým regulovaným nájmům. Ceny za regulovaný nájem však postupně rostou a za dva roky by se měly vyrovnat tržním nájmům.
Platit nájem má svá pozitiva i negativa. Pozitivní je, že cena tržního nájmu v minulém roce klesla a nájemník není uvázaný na jednom místě, může se snáze přestěhovat jinam nebo do menšího bytu. Cena tržního podnájmu se téměř vyrovná nebo dokonce překračuje měsíční splátku hypotéky za vlastní bydlení.
Dalším negativem bydlení v podnájmu je omezená možnost stavebních úprav. Pokud si chcete podnájemní bydlení upravit, investujete peníze do rekonstrukce cizího majetku. Odvážnější úpravy navíc majitel vůbec nemusí dovolit. Na rozdíl od pronájmu však byt po deseti až dvaceti letech placení hypotéky zůstane v osobním vlastnictví.
Pořídit si vlastní bydlení je velká investice. V Česku je k pořízení standardního bytu (o rozloze 68 metrů čtverečních) potřeba 191 průměrných měsíčních platů. Na vlastní byt tedy musí lidé šetřit teoreticky šestnáct let.
Hůře jsou na tom například Varšavané (potřebných je 262 platů), zato o mnoho kratší dobu vydělávají na vlastní byt Němci (stačí jim pouze třicet průměrných platů). Již od loňska ceny nemovitostí klesají, což mnoho lidí přivádí k myšlence koupit si byt nebo dům. Financování většinou řeší z části vlastními úsporami, hypotékou, úvěrem ze stavebního spoření nebo jejich kombinacemi.
Další dobrou zprávou je zmírnění pravidel pro získání hypotéky a snižování úrokových sazeb, ke kterému přistoupily některé české banky. Počet zájemců o hypotéky proto roste, jak to potvrzuje také Jan Bureš z Raiffeisenbank: „Za první dva měsíce letošního roku jsme poskytli hypotéky za více než 1,72 miliardy korun, což je o 27 procent více než ve stejném období loňského roku." Očekává, že počet hypoték letos vzroste o deset procent.
S tím korespondují i údaje Českomoravské stavební spořitelny, která v únoru 2010 poskytla 4386 překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v objemu asi 2,4 miliardy korun. „Ve složitých ekonomických podmínkách, které přetrvávají, jde o jedinečný výkon," poznamenal k úvěrovým výsledkům místopředseda představenstva ČMSS Manfred Koller.
Celkový objem poskytnutých překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření za leden a únor 2010 dosáhl v ČMSS částky 4,4 miliardy korun, což v meziročním srovnání vyjadřuje růst o 17,2 procenta. Začátek roku 2010 přinesl velmi dobré výsledky rovněž v nově uzavřených smlouvách. ČMSS uzavřela za první dva měsíce roku až 55 875 nových smluv v cílové částce 21,8 miliardy korun.
V loňském roce výrazně stoupl počet nemovitostí, které bylo možné koupit v dražbě. Například exekutorský úřad v Přerově dražil loni o 78 procent více nemovitostí než v předcházejícím roce, tedy 452 (rok předtím 254). Většinou se jedná o rodinné domy, byty a pozemky. Na seznamu však nechybí ani les anebo bývalá zemědělská usedlost.
„Ten, kdo si chce nyní koupit nemovitost, má nejlepší příležitost. Nejnižší podání při dražbách začíná na dvou třetinách odhadní ceny," upozorňuje Tomáš Vrána, soudní exekutor z Přerova. Ovšem pokud se nemovitost napoprvé nevydraží, vyvolávací cena se snižuje. To je další šance.
Autor: JAN NOVÁK