Oblast otopných soustav
Datum: 14.5.2010
Autor: Ing. Petr Horák, Ph.D.
S
narůstajícím počtem žadatelů o podporu z programu Zelená úsporám se v
praxi začaly objevovat chyby, které žadatelům znemožnily cestu k
dotacím. Tyto často zbytečné chyby na straně uživatelů a realizačních
firem jsou předmětem článku. Článek je určen převážně uživatelům
rodinných domů, poznatky vyplývající z textu se však týkají i uživatelů
bytových domů.
V současnosti je velmi aktuálním tématem ve stavebnictví program Zelená úsporám. Program, který byl spuštěn na jaře roku 2009, zprvu nejevil velký zájem mezi cílovou skupinou, tj. mezi obyvateli rodinných a bytových domů[1]. Byla to nejasná pravidla a náročná kritéria, která odrazovala potenciální zájemce od zapojení do programu. Postupem času se však pravidla pro poskytování dotací a metody výpočtového hodnocení sjednotila a vyjasnila. Rovněž došlo v srpnu 2009 ke zjemnění pravidel programu, což v konečném důsledku vedlo k masovému zapojení občanů do programu Zelená úsporám. S tím, jak narůstá úspěšný počet žadatelů, se ale v praxi začaly objevovat také chyby, které žadatelům znemožnily cestu k dotacím. Tyto často zbytečné chyby na straně uživatelů a realizačních firem jsou předmětem článku. Článek je určen převážně uživatelům rodinných domů, poznatky vyplývající z textu se však zčásti týkají i uživatelů bytových domů.
Program Zelená úsporám nabízí rámcově tři možností dotací na úsporná opatření:
V tabulce 1 jsou uvedeny možnosti podpory pro kotle na biomasu a tepelná čerpadla. V tabulce 2 je znázorněna možnost podpory na aplikaci solárních kolektorů. Z důvodu přesahu cíle článku jsou vynechány tabulky a další popisy vztahující se k podpoře A a B. V rámci programu je poskytnuta také podpora na realizaci projektu a dotační bonusy v případě kombinaci opatření.
Celý článek : tzb-info
Zdroj : TZB - info